Kostel sv. Prokopa
Nejstarším církevním objektem na Březových Horách byla dřevěná Prokopská zvonice situovaná na vrchol Březové hory. Stála zde již v 16. století. Velmi cennou památkou na tuto dobu je původní zvon z r. 1580 odlitý pražským zvonařem Brikcím z Cimperku. Zvon je nyní v expozici Hornického muzea Příbram na Březových Horách.
Roku 1709 poškodila zvonici větrná bouře. Díky pomoci březohorského Horního bratrstva se ji podařilo záhy opravit. Nickémě již tehdy sílily snahy nahradit tuto skromnou zvonici zděným kostelíkem.
Podnět k přestavbě dřevěné zvonice v kamennou kapli dal hormistr Jiří Tomáš Pusch. Peníze na stavbu poskytla březohorská obec a byly získány též z dobrovolných příspěvků. Roku 1732 byla kaple dostavěna a v den sv. Prokopa, patrona horníků, v roce 1733 vysvěcena. S ohledem na množství havířů, kteří se v okolí usazovali, byla kaple postupem let malá.
Roku 1835 byl proto nejprve ke kapli přistavěn dřevěný přístavek a v roce 1879 byla větší část staré kaple zbourána a v pseudorománském slohu vybudována současná stavba kostela dle plánů zpracovaných stavebním úředníkem horního závodu Františkem Vitáčkem. Dílo realizoval renomovaný příbramský stavitel Antonín Bastl (1838 - 1901).
Jednolodní kostelík s hranolovitou věží v západní části má obdélníkový presbytář. K presbytáři, který byl zachován původní, se přičlenila nová zvětšená loď s dvěma vchody.
Hlavní je situován na jižní stranu a postranní na stranu východní. V přední části lodi se tyčí osmiboká věž se štíhlou střechou. Nad presbytářem vznikla malá sanktusová věžička.
K presbytáři na západní straně byla přistavěna sakristie. Hlavní oltář je portálový, sloupový, s obrazem sv. Prokopa. Oltář byl darován jedním z místních mecenášů Tomášem Kadeřábkem. Oltářní obraz věnoval kapli již roku 1758 Jan Eliáš.
Boční otář sv. Barbory je rokokový. Část sochařské výzdoby kostelíka, včetně známé barokní plastiky sv. Prokopa, poskytl v polovině 18. století rychtář Josef Káš, další ze štědrých donátorů. Kášova rodina nechala ve 30. letech 18. století zřídit před oltářem kryptu, která však vlivem pozdějších stavebních zásahů značně utrpěla a byla zrušena.
Počátkem 20. století začal kostel chátrat a upadat. V jeho okolí byl sice upraven les Koráb v malý park, v roce 1927 byl v jeho blízkosti postaven pomník obětem I. světové války (dnes je na náměstí Hynka Kličky), přesto kostel dále chátral. V roce 1936 založili březohorští občané "Spolek pro vnitřní úravu hornického kostelíčka sv. Prokopa na Březových Horách". Předsedou spolku byl profesor Karel Pobuda. Zásluhou spolku se podařilo provést na kostele nutné stavební opravy.
V době 1. světové války roku 1916 propadly rekvizici dva zdejší zvony. V rámci stavebních úprav byla v roce 1938 položena v presbytáři nová dlažba zhotovená z nečínské žuly a dodaná firmou Rada a syn z Prahy. Rok předtím se uskutečnila rovněž rekonstrukce hlavní věže. Akci zajistili březohorští řemeslníci Alois Šmerhovský a František Tater, Josef Dudáček z Příbrami, Jan Sedláček z Pičína a Jan Hahner z Podlesí.
Po 2. světové válce dochází k dalšímu úpadku. Po únorových událostech roku 1948 dochází k omezení a posléze likvidaci Spolku pro vnitřní úpravu hornického kostelíčka sv. Prokopa na Březových Horách (v r. 1951).
V kostele se přestaly sloužit mše, okna byla vytlučena vandaly, takže byla celá oplechována. Ani oplechování však kostel neušetřilo od několika nezvaných návštěv vandalů a zlodějů. Nenávratně byly téměř zničeny varhany, lustr a vnitřní výzdoba.
Dalších výraznějších oprav se kostelík dočkal až po roce 1989, zejména zásluhou Rudných dolů Příbram, s. p., a to před obnovenou Prokopskou poutí roku 1990, a dále v letech 1991 - 1992 díky firmě Congesta, s. r. o., Příbram.
V současné době je kostel sv. Prokopa dlouhodobě propůjčen Pravoslavné církvi, která v něm pravidelně vykonává církevní obřady.
Nedaleko kostela sv. Prokopa (asi 20 metrů západním směrem) stojí kamenný kříž věnovaný roku 1831 Antonínem Kášem. Při křižovatce cest směřujících od církevního stánku k dolu Prokop a k dolu Anna byl při příležitosti konání Prokopské havířské slavnosti dne 4. 7. 1859 vysvěcen litinový kříž, který se zdvihá na podstavci s nápisem: "Gott segne den Bergbau" (Bůh požehnej hornictví). Je zdobený emblémy víry, naděje, lásky a báňskou symbolikou.
Prokopský kostel je významnou kulturní památkou vedenou v seznamu nemovitých kulturních památek Ministerstva kultury České republiky.
Zdroje:
PaedDr. Josef Velfl: Památky Příbrami v obrazech
Mgr. Jiří Schmidt: Příbramské kostely - Kostel svatého Prokopa
Foto: Mgr. Jiří Schmidt, 2014
