Zámeček-Ernestinum

Jednou z historicky nejvýznamnějších staveb Příbrami je Zámeček-Ernestinum, původně dřevěná tvrz církevních majitelů panství, tyčící se několik desítek metrů od náměstí T. G. Masaryka.

Kromě funkce opevněného správního sídla feudálních držitelů zabezpečovala též relativně nejschůdnější přístupovou trasu ke středu města ve směru od severovýchodu. Její existence ve 13. století je pouze hypotetická, byť se podařilo doložit osídlení v těchto místech řadou archeologických vykopávek.
Přestavba dřevěné tvrze v kamenný hrádek, jádro dnešního Zámečku-Ernestina, je věrohodně prokázána až od poloviny 14. století. Souvisí s činorodými aktivitami snad nejslavnějšího majitele panství arcibiskupa Arnošta z Pardubic.
Arnoštův nástupce arcibiskup Jan z Jenštejna nechal tvrz koncem 14. století obehnat zdí a hlubokým příkopem. K úplnému zasypání příkopu došlo v letech 1841-47 v souvislosti s novou zástavbou města, odtud i název přilehlé ulice Na Příkopech. Vstupní brána do nádvoří směřovala od jihu, od náměstí, a zajišťoval ji pravděpodobně padací most. Vchod hlavního objektu však původně ústil v nádvoří ze západního traktu tvrze (nyní je situován v jižním křídle Zámečku). Pod hrádkem bylo ve skále vytesáno rozsáhlé sklepení s průchodem do přízemních místností objektu. Stavba disponovala vlastní studnou, což mělo velký význam při obléhání.
Tato významná dominanta Příbrami se podle zakladatele nazývala Ernestinum, později Marienburg, dlouhá léta byl zažitý název Zámeček a před několika lety se město vrátilo k původnímu pojmenování.
V současné době je oficiální název Zámeček-Ernestinum.
Stavba citelně utrpěla za husitských válek, dále v 16. století při nepokojích měšťanů namířených proti vrchnostenské správě, v době 30leté války a také mnoha nevhodnými stavebními úpravami.
Do dnešního dne se proto dochoval pouze na východní straně gotický arkýř kaple s žebrovou klenbou a ještě několik dalších prvků.
V tvrzi sídlil purkrabí, který spravoval arcibiskupské panství. Také Arnošt z Pardubic sem údajně často jezdíval, což potvrzují mimo jiné i listiny jím zde vydané v roce 1358 a 1360. Za svého příbramského pobytu prý z hruškového dřeva vyřezal sošku Madony, kterou pak umístil na oltář v arkýři.
Historický objekt zažil též v letech 1673 a 1680 návštěvu rakouského císaře Leopolda I. Habsburského, přenocoval zde roku 1810 rakouský císař František I. Habsburský a na akademickou půdu Vysoké školy báňské tady vstoupil v roce 1920 československý prezident Prof. Tomáš Garrrigue Masaryk.

Zcela mimořádný význam v moderních dějinách Zámečku-Ernestina sehrál rok 1849, kdy se po rozsáhlé přestavbě stala tato budova prvním sídlem montánního učiliště, později báňské akademie a Vysoké školy báňské, která tady existovala až do školního roku 1945-46, což dokumentuje i pamětní deska odhalená 23. 10. 1971 v chodbě při hlavním vstupu do objektu.

V současné době se zde nachází Galerie Františka Drtikola Příbram se stálou expozicí děl tohoto světoznámého fotografa, malíře a mystika, příbramského rodáka (František Drtikol, 1883 - 1961).

V roce 2002 město osadilo před Zámečkem-Ernestinem pískovcovou sochu arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Jejím autorem je ak. sochař Ivar Kodym.

Kromě Informačního centra a kanceláří jsou v Zámečku-Ernestinu další výstavní prostory určené tematickým expozicím, zpravidla výtvarného charakteru, i jiným kulturním akcím a také obřadní síň, které od roku 2006 dominuje skleněná plastika s názvem Hrot od příbramského rodáka, akademického malíře a skláře Milana Handla (narozen 1952).
Tento absolvent sklářské školy v Železném Brodě a poté Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze u Prof. Stanislava Libenského vstoupil do sklářského uměleckého dění od počátku 80. let 20. století a jeho práce jsou zastoupeny v prestižních galeriích po celém světě. Handlovo dílo Hrot je unikátní mimo jiné barevnou proměnlivostí podle dopadajících paprsků světla.
Historická budova Zámečku-Ernestina (s památkářským číslem 17562/2-2513) slouží rovněž Muzeu třetího odboje provozovanému Konfederací politických vězňů ČR.
Patří k trvalým hodnotám v pokladnici příbramských památek.

Zdroj: PaedDr. Josef Velfl: Památky Příbrami v obrazech, vydáno 2008