Pozor na udělení plné moci při prodeji vozidla
Následující scénář není fikcí, ale skutečnými životními zkušenostmi klientů nejen příbramského Dopravního úřadu, se kterými se registr vozidel setkává prakticky denně. Velmi často ale může skončit citelnými finančními postihy, nepříjemnostmi s policií a úřady, v krajních případech dokonce exekucemi. Vše je ale, bohužel, pouze důsledek vlastní laxnosti a neadekvátní důvěry v cizího člověka.
Karel se jako majitel ojeté Fabie rozhodl, že svůj automobil prodá a pořídí si jiný, novější. Prostřednictvím inzerátu sehnal zájemce Pavla, který na koupi a výši kupní ceny ojetiny kývl a s Karlem sepsal kupní smlouvu. Na vozidle nevázly žádné právní závazky, kupní cena byla při podpisu smlouvy zaplacena a obchod se zdárně chýlil ke konci. Zbýval ještě poslední krok, přepis vozidla na úřadu. Karel věděl, že mají společně s Pavlem ze zákona povinnost takový převod provést do 10 pracovních dnů. Kdyby ho totiž neprovedli, hrozila by jim oběma pokuta až 50 tisíc korun. Oba proto společně vyrazili na registr vozidel (od 1.6.2017 platí možnost zvolit si kterýkoliv registr vozidel), předložili protokol o evidenční kontrole, malý a velký technický průkaz, zelenou kartu a společnou žádost, kterou oba vlastnoručně podepsali. Úřad změnu do registru a dokladů na počkání vyznačil a převod tak dokončil. Jednoduchá, rychlá a ideální varianta.
Zákon však také umožňuje variantu další a tou je zplnomocnění. Zplnomocnění kupujícího prodávajícím, prodávajícího kupujícím anebo zplnomocnění kohokoliv jiného k tomu, aby převod zařídil za nás. Zplnomocnění je, nejen při převodu vozidel, klasickým a tradičním právním institutem, kterým někomu dáváme právo jednat naším jménem. A přesně tady se láme chléb. Zplnomocněním totiž udělujeme pouze právo, a nikoliv právně vymahatelnou povinnost konat. A přesně z tohoto důvodu je nejnebezpečnější variantou, kterou může prodávající zvolit, situace, kdy kupujícímu, kterému svůj vůz prodal, předá veškeré doklady, klíčky a ověřenou písemnou plnou moc k dokončení převodu na úřadu. Má pocit, že splnil vše, co musel, peníze za svůj vůz má, vše je tedy v nejlepším pořádku a euforie z dobře uzavřeného obchodu propuká naplno. Prodávající si však v této situaci vůbec neuvědomuje, že si právě zadělal na pořádný malér. Kupující totiž, ačkoliv je k tomu prodávajícím zplnomocněn, nezřídka převod na úřadu vůbec neprovede, automobil používá a v provozu s ním páchá přestupky. Vozidlo však na něj v registru převedeno není a jako provozovatel v něm stále figuruje bývalý majitel. A tak na jeho adresu začnou chodit veškeré pokuty za dopravní přestupky. Prodávající tedy začne pátrat po důvodech nedokončeného převodu, snaží se kontaktovat nového majitele, ale to se mu nedaří. Mezi tím však stále proudí pokuty za přestupky, a pokud je prodávající průběžně neplatí, začnou naskakovat také penále a přijdou první exekuce. A to vše jen proto, že původní majitel při prodeji své ojetiny slepě důvěřoval majiteli novému, v drtivé většině případů zcela neznámému člověku, že za něj na základě plné moci splní jeho povinnost převodu vozidla. Po sáhodlouhém pátrání po novém majiteli se pak v některých případech dokonce zjistí, že už vozidlo stačil prodat další osobě, o níž neví v podstatě vůbec nic. V tu chvíli je pro původního majitele situace v podstatě neřešitelná a zbývá mu jen jediná varianta. Tou je občanskoprávní spor o určení vlastnictví rozhodovaný soudem.
Příbramský dopravní úřad proto důrazně doporučuje všem majitelům prodávaných vozidel, aby velmi důkladně a zodpovědně zvažovali, komu případnou plnou moc udělují a zdali pro ně není výhodnější, a především méně riskantní si vozidlo převést sám s absolutní jistotou, že nebudou překvapeni případnými pokutami, exekucemi a nepříjemnostmi s policií a úřady za nezodpovědné jednání někoho jiného. Udělením plné moci se totiž vlastní povinnosti nikdo nezbaví a zbytečně se tak vystavuje nebezpečí postihu.
